Římskokatolické farnosti Nová Hradečná, Libina a Oskava
MYŠLENKY NA MĚSÍC ZÁŘÍ
Předchozí Následující
![]() |
MAX LUCADONEBOJTE SE
|
![]() |
1. | Soustřeďte se na dnešek. Bůh naplňuje naše potřeby každý den. Ne jednou týdně či jednou za rok. Dá vám, co potřebujete, když to potřebujete. |
2. | Strach nikdy nenapsal symfonii nebo báseň, nikdy nevyjednal mírovou smlouvu, nikdy nevyléčil nemoc. Něco takového dokáže odvaha. Něco takového dokáže víra. |
3. | Léčíme-li strach výbuchy vzteku, alkoholem, trucováním, vylučujeme Boha z řešení našeho problému a problém pouze prohlubujeme. |
4. | Strach z toho, že zklameme Boha, má ostré zuby. Nicméně Kristus má zubařské kleště. Když se poprvé zmíní o strachu, neváhá jich použít. „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy“. |
5. | Nezvládnutý strach vede ke hříchu. Hřích vede člověka k tomu, aby se skrýval. A protože jsme všichni zhřešili, všichni se skrýváme – nikoli do křoví, ale do osmdesátihodinového pracovního týdne, do záchvatů vzteku. Vyhýbáme se kontaktu s Bohem. |
6. | Ježíš nás příliš miluje, než aby nás nechal pochybovat o své milosti. |
7. | Bůh si nevede seznam našich provinění. Jeho láska vyhání strach, protože on sám vyhání náš hřích. |
8. | Žádná pilulka, žádné řeči, žádný psychiatr, žádný majetek nemůže zajistit hříšníkovu srdci mír. Můžete strach otupit, nemůžete se ho ale zbavit. To dokáže jedině Boží milost. |
9. | Když jste přijali Boží odpuštění, žijte jako člověk, jemuž je odpuštěno. Ježíš otevřel vaši celu – tak z ní tedy vyjděte. |
10. | Ježíš neodsuzuje oprávněnou starost o naše povinnosti. Odsuzuje trvalý stav mysli, který nepočítá s Boží přítomností. |
11. | Napodobujte Ježíšovu matku na svatbě v Káni. Zkuste to udělat taky tak rychle. Zjistěte, co je za problém. Pak jděte k Ježíšovi a jasně jej popište. |
12. | Zamyslete se nad tím, v jakých oblastech si děláte starosti. Za to se pak modlete zcela konkrétně. |
13. | Když budete hledat království zdraví, zneklidní vás každý pupínek či boulička. Když budete hledat království popularity, připraví vás o pokoj sebemenší konflikt. Když ale budete hledat jeho království, naleznete je. Můžeme se na něj spolehnout – a zbavit se tak starostí. |
14. | Nemůžeme jít někam, kde by nebyl Bůh. Ohlédněte se přes rameno – je to Bůh, kdo kráčí za Vámi. Podívejte se do bouře – to k vám přichází Ježíš. |
15. | Kdyby Kristus přišel po klidné hladině jezera, Petr by mu patrně zatleskal, ale asi by nevystoupil z člunu. Bouře nás přimějí, abychom se vydali na pouť, na kterou jsme se doposud nikdy neodvážili. |
16. | Nemůžeme si zvolit, zda bouře v životě přijde či nepřijde. Můžeme se ale rozhodnout, kam se za bouře budeme dívat. |
17. | Když nás Bůh volá k odvaze, nevolá nás k naivitě nebo k pošetilosti. Nemáme být nevšímaví k obrovským problémům, které nám život přináší. Máme ale svůj pohled na problémy vyvažovat dlouhými pohledy na to, co všechno Bůh dokázal. |
18. | Udělejte vše pro to, abyste nepřestali hledět na Ježíše. |
19. | Učte se veršům z Písma zpaměti. Čtěte životopisy velkých lidí. Zabývejte se svědectvím věrných křesťanů. Udělejte vědomé rozhodnutí, že svou naději vložíte v Boha. |
20. | Bůh rozvěsil své diplomy po celém vesmíru. Duhy, západy slunce, obzory, nebesa posetá hvězdami. Své mocné skutky zaznamenal v Písmu. Jeho poučení je jasné – je pánem každé bouře. Bojíte se té své? Tak pohleďte na něj. |
21. | Ježíš udělal víc, než že jen mluvil o strachu. On se strachu postavil – nejprve v Getsemanské zahradě, a pak na golgotském kříži. |
22. | Ježíš se tváří v tvář největšímu strachu upřímně modlil. Nejde o vybroušenost modlitby – jde o její opravdovost. |
23. | Modlitba znamená, že sedíme klidně na Otcově klíně a položíme ruce na jeho volant. Otec volí rychlost, vytáčí nebezpečné zatáčky a zaručí, že dojedeme bezpečně do cíle. |
24. | Zdravá církev je místem, kde náš strach umírá. Probodneme je Písmem, oslavnými žalmy. Rozpustíme je ve slunečním světle vyznání. Uhasíme je vodopádem chval a rozhodneme se hledět na Boha, nikoli na naše hrůzy. |
25. | Nejsme zabezpečeni proti zlu. Nejsme ale ani zastrašeni. Ježíš nám o tomto brutálním světě měl co říci: „Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.“ |
26. | Odvaha se rodí nikoli díky zvýšené policejní ochraně, ale ze zvýšené duchovní zralosti. |
27. | Chyba není v tom, že plánujeme. Chyba je v tom, že ze svých plánů vypouštíme Boha. Ježíš nekritizuje blahobyt – kritizuje naši namyšlenost. Nekritizuje to, že si klademe osobní cíle, kritizuje to, že při nich nepočítáme s Bohem. |
28. | Nejsme nejinteligentnější tvorové. Máme ale pastýře, který nás vždy znovu postaví na nohy. Podobně jako dobrý pastýř nás nenechá odejít, aniž by nás oděl a nakrmil. |
29. | Ježíš zakusil fyzické a skutečné vzkříšení. A nyní přichází to nejdůležitější. Protože ho zakusil on, zakusíme ho i my. |
30. | Když uvěříte v Ježíše Krista, Kristus dá svého Ducha před vás, za vás i do vás. Tento Duch pro vás udělá vše, co dělal Ježíš pro své následovníky – vyučoval, uzdravoval, utěšoval. |
Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.