Římskokatolické farnosti Nová Hradečná, Libina a Oskava
MYŠLENKY NA MĚSÍC ŘIJEN
Předchozí Následující
|
NORMAN DRUMMONDSÍLA TŘÍ
|
|
| 1. | Abychom nalezli trvalý a snadno dosažitelný pocit vyrovnanosti, musíme se obracet do svého nitra, využít v nejvyšší míře své vlastní zdroje a vyjít vstříc nepomíjející lásce a pomoci, která nám nabízí Bůh. |
| 2. | Nenech se ničím připravit o svůj vnitřní pokoj, ani kdyby se zdálo, že kolem tebe běsní celý svět. |
| 3. | Jen máloco má větší cenu než pokoj v duši. |
| 4. | Musíme přestat mluvit o tom, co všechno není možné udělat, vzdát se toho, abychom bědovali sami nad sebou, a místo toho začít přemýšlet, co všechno možné je a proč bychom to či ono mohli udělat. |
| 5. | Z vědomí Boží přítomnosti a lásky se rodí vnitřní moudrost, která umožňuje, abyste ve svém srdci pocítili mír. |
| 6. | Pokud dokážeme přijmout sami sebe, opustit minulost a uvěřit v příslib Boží lásky a odpuštění, budeme také schopni uznat, kdo je Bůh. |
| 7. | Schopnost pravidelně se ztišit a být o samotě je tím nejdůležitějším krokem vedoucím k vnitřnímu pokoji a vyrovnanosti. |
| 8. | Představa, že vás Ježíš a jeho Svatý Duch doprovázejí a jsou vám nablízku, vás za všech okolností povede a povzbudí vás a bude podpírat. A s tímto vědomím možná snadněji přijmete to, že v životě nic takového jako dokonalost neexistuje, a že je docela dobré mít se docela dobře. |
| 9. | Jestliže vám nechybí nadšení, můžete se pustit do čehokoliv. Nadšení dodává jiskru vašim očím, ráz vašemu kroku, pevný stisk vaší ruce. |
| 10. | Bůh hovoří v tichu a jedině ti, kdo se ztiší, mohou zaslechnout, co říká. |
| 11. | Před každým z nás je cesta, po níž se má vydat. Přitom nesmíme ztrácet ze zřetele svůj cíl ani se nechat odradit tím, jak velké překážky nám v cestě stojí. |
| 12. | Každý den si hned po probuzení řekněte: Dnes mám štěstí, že jsem se probudil a jsem naživu, dostal jsem cenný lidský život a nehodlám ho promarnit. |
| 13. | Ve chvílích tichého rozjímání vidíme sami sebe zřetelněji. |
| 14. | Nenechte se pohltit všedními starostmi a obavami natolik, že byste zapomínali vzhlédnout a vidět věci v širších souvislostech. |
| 15. | Nikdo nedosáhne své plné velikosti, pokud si neuvědomí hlubokou a trvalou potřebu duchovních hodnot pro svůj život. |
| 16. | Dovolíme-li Bohu, aby v nás působil, a svěříme-li svůj život do jeho rukou, pak naše srdce ve ztišení a zklidnění nalezne vyrovnanost. |
| 17. | Dokážete-li zapomenout na sebe, přestanete-li se soustředit na své potřeby a přání, naleznete nakonec své pravé a vnitřní já, které vás spojuje s božstvím. |
| 18. | Pravý přítel je ten, kdo o vás ví všechno a přesto vás má rád. |
| 19. | Narodili jsme se proto, abychom zjevovali Boží slávu, která je v nás. |
| 20. | Nepřemýšlejte nad tím, co může vaše země udělat pro vás, ale co vy můžete udělat pro svou zemi. |
| 21. | Neproste o snadný život, ale o to, ať jste silnějšími lidmi. Neproste o úkoly přiměřené svým silám, ale o síly přiměřené svým úkolům. |
| 22. | Skutečný cíl vyrůstá z duše. Věnujte čas ztišení a zamyšlení nad tím, co je takovým cílem pro vás, a pak nechejte působit Boha. |
| 23. | Nechejte ve svém srdci růst dobrotu a víru a usilovně pracujte na tom, aby tento svět byl lepší, bezpečnější a prostoupenější láskou. |
| 24. | Skutečně šťastní budou z vás jen ti, kdo hledali a nalezli způsob, jak sloužit. |
| 25. | Rozhodne-li se kdo milovat a říkat to svým životem, nevyhnutelně se bude ptát, jak zmírňovat nablízku i v dálce lidské bolesti a trápení. |
| 26. | Nikdo neuvěří, jak mocná je modlitba a co všechno dokáže způsobit, dokud to člověk nezjistí z vlastní zkušenosti. |
| 27. | Když si budeme víc všímat toho, jak dát, a ne toho, jak mít, budeme šťastnější. |
| 28. | Neustále pročišťujte chrám svého života a otevírejte okna a dveře svého podkroví – když totiž dovnitř vpustíte světlo Ducha svatého, budete dělat to, co je dobré. |
| 29. | Každý z nás může zakusit, jaké to je být štědrý a dávat. Třeba nejsme dvakrát bohatí, ale z toho, co máme, můžeme vždy něco darovat. A můžeme dávat i ze sebe – čas, úsilí a lásku. |
| 30. | Člověk se nemůže stát moudřejším, pokud nerozvíjí svůj duchovní rozměr. |
| 31. | Vědět, co je správné a neudělat to, je nejhorším projevem zbabělosti. |
Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.