Římskokatolické farnosti Nová Hradečná, Libina a Oskava
MYŠLENKY NA MĚSÍC ČERVENEC
Předchozí Následující
![]() |
FRANCISCO FERNÁNDER - CARVAJALROZMLUVY S BOHEM
|
![]() |
1. | Skrze naši práci a plnění povinností nás Ježíš zve k následování a vybízí nás, abychom jej postavili do středu své existence, abychom mu sloužili v díle evangelizace světa. |
2. | Když dnes budeme v blízkosti svatostánku, nezapomeňme Ježíši povědět o přátelích, které k němu toužíme dovést, aby je uzdravil. |
3. | Radost je jednou z nejmocnějších zbraní na tomto světě: uklidňuje, odzbrojuje, podmaňuje, přitahuje. |
4. | Bez modlitby by byl křesťan jako rostlina bez kořenů, která zakrátko uschne bez možnosti vydat plody. |
5. | Naše přátelství s Kristem by mělo být den ze dne hlubší a upřímnější. Snažme se proto vyhýbat jakémukoliv dobrovolnému hříchu a uchovávat si srdce pro Boha. |
6. | Kristus nás očekává denně ve svátosti Eucharistie. Když přistoupíme ke svatostánku, nalezneme ho tam. Tato úžasná Ježíšova přítomnost by měla denně obnovovat náš život. |
7. | Pro křesťana, který žije s Bohem, má být práce modlitbou. Práce život modlitby nejenže neochromuje, ale stává se jejím motorem. |
8. | Všímejme si Božího Syna při jeho práci a často se ptejme: „ Co by Ježíš udělal na mém místě?“ |
9. | Pokud křesťan skutečně následuje Krista, nemůže být uzavřený sám do sebe, nevšímavý a netečný k tomu, co se děje v jeho okolí. |
10. | Jednou z hlavních příčin vysoké hodnoty časté svaté zpovědi je skutečnost, že když ji konáme dobře, je zcela vyloučeno, že bychom se dostali do stavu vlažnosti. |
11. | Zvykni si každou osobu, se kterou jednáš, poroučet pod ochranu jejího anděla strážného, aby se jeho pomocí stala dobrou, věrnou a radostnou. Komunikace pak bude snadnější. |
12. | Nikdo nedává, co nemá. Abychom mohli předávat nauku Církve, je v první řadě třeba ji v sobě mít. |
13. | Díky naslouchání Božímu slovu a jeho přijetí člověk dokáže pochopit sám sebe a dát svému životu smysl. |
14. | Pán z nás chce mít svaté v pravém slova smyslu, uprostřed našich povinností, svaté, kteří se vyznačují svatostí radostnou a přitažlivou, vedoucí druhé k setkání s Kristem. |
15. | Věrnost Bohu se pěstuje den ode dne, obvykle ve věcech zdánlivě málo významných, v drobných povinnostech každého dne. |
16. | I my máme jednat jako apoštolové – denně odpovídat na milosti, které dostáváme, být každý den věrný. Tak dojdeme cíle, kde nás očekává Kristus. |
17. | Čím jsme Bohu blíž, tím větší máme účast na jeho lásce a životě; čím víc porosteme v Božím synovství, tím bude naše radost větší a citelnější. |
18. | Ve světle Kristova kříže není místo pro strach z bolesti, protože chápeme, že v bolesti se projevuje láska: láska skutečná, naše láska k Bohu a ke všem lidem. |
19. | Pros Pána, abys byl stále dobrým kořením v životě ostatních. |
20. | Prosme usilovně Pána, abychom u lidí ve svém okolí vždy viděli především to dobré, dokážeme jim tak odpustit jejich chyby a pomůžeme jim je překonat. |
21. | Každý věřící, který plní Boží vůli, je bratrem Kristovým, protože se připodobňuje tomu, který vždy konal Otcovu vůli. |
22. | Toto je klíč ke dveřím do království nebeského: Ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce…ten vejde. |
23. | Když zjistíme, že Bůh od nás něco žádá, máme to učinit ochotně a s radostí. |
24. | Bůh zasévá do všech. Každému člověku uděluje pomoc potřebnou k jeho spáse. |
25. | Tomu, kdo se snaží a je horlivý, bude od Boha dána veškerá pomoc. Avšak tomu, kdo nemá lásku ani horlivost, neudělí Bůh nic. |
26. | Vnitřní život je určen k růstu, stejně jako láska: Pokud řekneš dost, jsi uvnitř mrtev. |
27. | Naše slabosti nám pomáhají hledat Boží milosrdenství, být pokorní. Větší pokora je ku prospěchu všem ostatním ctnostem. |
28. | Kdo nedýchá, zemře udušením. Kdo nepřijímá poslušně milost, kterou Bůh neustále uděluje, zemře udušením duchovním. |
29. | Pán počítá s neúspěchy, ale také očekává v průběhu našeho života mnoho malých vítězství. Dosáhneme jich pokaždé, když zachováme věrnost vnuknutím a podnětům Ducha Svatého. |
30. | Přátelství, pokud je opravdové, se upřímným napomenutím prohlubuje a zušlechťuje. |
31. | Budeš-li muset opravovat chyby, čiň tak s láskou, ve vhodnou chvíli, aniž bys druhého ponížil, a se snahou poučit se a zlepšit v tom, co u druhých opravuješ. |
Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.