Římskokatolické farnosti Nová Hradečná, Libina a Oskava
MYŠLENKY NA MĚSÍC LISTOPAD
Předchozí Následující
|
ELIAS VELLAVÝSTUP NA HORU MANŽELSTVÍVydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2014 |
|
| 1. | Láska otevírá člověka pro úplné uzdravení, které mu Ježíš chce darovat. |
| 2. | Člověk roste a jeho zralost se vyvíjí podle toho, co dává, a ne co přijímá. |
| 3. | Tam, kde není láska, lásku přines a najdeš tam lásku. |
| 4. | Buďme si jisti, že to, co pro nás připravuje Bůh, je vždy skutkem jeho lásky k nám. |
| 5. | Při budování vztahů vždycky něco ztratíte, ale zároveň získáte víc, než jste ztratili. |
| 6. | Jen romantická nebo pouze tělesná láska nestačí. Potřebujeme mnohem více, potřebujeme oddanou lásku. |
| 7. | Je tak snadné vmést druhému urážku do tváře! Ale je velmi těžké zastavit krvácení, které urážka může vyvolat. |
| 8. | Bůh má plán pro každého jednoho z nás, ten je vždycky originální a vždy mistrovským dílem. |
| 9. | Pokud člověk lásku dává, také ji dostává. |
| 10. | Nikdo nemá absolutní pravdu. Každý má svůj úhel pohledu. |
| 11. | Pravdu nestačí jen říct, ale je potřeba ji sdělit s láskou a v atmosféře lásky. |
| 12. | Bůh nemůže plánovat nic, co by nebylo projevem lásky k milované dceři, milovanému synovi. |
| 13. | Láska vždycky uzdravuje. |
| 14. | Vaše osobnost může růst a zrát jenom tehdy, když se naučíte, co je vzájemná služba. |
| 15. | Středem našeho života nesmí být peníze, kariéra nebo technické vymoženosti. Centrem musíme učinit Krista. |
| 16. | Bůh nás obdarovává podle toho, nakolik jsme otevření přijímat. |
| 17. | Bez neustálého průběžného vnitřního uzdravování často posuzujeme a kritizujeme druhé, zatímco těmi, kdo mají být posuzováni a kritizováni, jsme my sami. |
| 18. | Práce je Božím darem, ale člověk ji nesmí pokládat za hlavní a jedinou prioritu ve svém životě. |
| 19. | Málokdo si uvědomuje, jak se Zlý pokouší využít jakékoliv situace a slabosti, aby nás zničil. Často se snažíme řešit problémy z mnoha různých hledisek, a přitom zanedbáváme jakékoliv duchovní uzdravování. |
| 20. | Zamilovat se je něco, co se stane, ale milovat je rozhodnutí. |
| 21. | Je velmi obtížné otevřít druhému člověku dveře svého vnitřního světa. Odhalit ho, znamená darovat druhému sám sebe. |
| 22. | Čím srdce přetéká, toho jsou ústa plná. |
| 23. | Nesmíme se bát vyjadřovat své pocity. Jinak se nikdy nenaučíme sdílet se spolu a komunikovat a zůstaneme lidmi, kteří se navzájem neznají. |
| 24. | Jediné slovo vyslovené ve správnou nebo v nesprávnou chvíli může vytvořit nebo zničit atmosféru důvěry. |
| 25. | Minulost nemůžeme ignorovat, je zapotřebí ji uzdravovat. |
| 26. | Důvěrný vztah vytváří člověk nejen sdílením se, ale i nasloucháním. |
| 27. | Když se dokážeme jeden druhému svobodně zasmát, je to důkaz bezpečného a důvěryhodného prostoru mezi námi. |
| 28. | Až budeme stát před Pánem, nebude ho zajímat, co jsme udělali nebo vytvořili. Důležité bude pouze, jestli jsme žili podle jeho plánu. |
| 29. | Nebudujme své životy a domy na písku. Smysl má jenom radost ze života i s jeho závazky a snaha udělat si ho navzájem co nejradostnějším. |
| 30. | Člověk není spokojeným proto, že vlastní a získává různé nové věci, ale protože je sám sebou. |
Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.