MYŠLENKY NA MĚSÍC ŘIJEN

Předchozí Následující

KATEŘINA LACHMANOVÁ DVOJÍ TVÁŘ LENOSTI Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2013

---

1.	Dobrý Bůh naši modlitbu nepotřebuje. Jestli nás vede k modlitbě, je to proto, že chce naše štěstí, a takto jej můžeme nalézt.
2.	Lenost je jednou z nejzávažnějších neřestí. To proto, že je schopna sama o sobě zablokovat člověka ve vývoji a dokáže zmařit všechen potenciál Božího obdarování, který v sobě nese každý člověk.
3.	Bůh se dává každému cele – a ani jinak nemůže, protože je láska. My jsme povoláni k plnosti života s Ním.
4.	Čím více vyhovujeme svým špatným sklonům, tím více nás ovládají.
5.	Spíše se polepší velký hříšník než člověk duchovně líný.
6.	Z každého hříchu zle konat pokání a v síle milosti z něho povstat.
7.	Velikost Božího záměru s člověkem převyšuje všechny lidské představy o štěstí. Hřích znamená vzdálení se od tohoto záměru, od plnosti života.
8.	Pokud člověk vůči Bohu se svou láskou troškaří, nebude rovněž schopen pojmout Boží lásku, která se mu dává.
9.	Jestli nevíš, co chceš, vždycky se najde dostatek takových, kteří vědí, co chtějí, a naplánují ti život podle svých potřeb.
10.	Kdybychom jen pochopili Boží matematiku! Za jeden náš krůček směrem k Bohu on jich k nám udělá tisíc (a k tomu vždycky začíná první).
11.	Byl jsem stvořen, abych vykonal něco a byl něčím, pro co nebyl stvořen žádný jiný člověk.
12.	Jedině Bůh může obrátit naše srdce, ale při vší všemohoucnosti to nemůže udělat bez nás.
13.	Nepromluvit, když je potřeba se někoho zastat nebo i napomenout, znamená „nevykonat, co jsem měl vykonat“, jak vyznáváme při úkonu kajícnosti.
14.	Lenoch si dlouho zjednodušuje život, až si ho tím zkomplikuje.
15.	Modlitba je rozhodně jedním z nejmocnějších prostředků, které nám Bůh dal, a jímž lze lásku v srdci rozdmýchávat.
16.	Blahoslavení, kdo mají velké sny a jsou ochotni zaplatit náklady za jejich realizaci.
17.	Bůh mě zná a volá mě jménem. V jistém smyslu jsem na svém místě zrovna tak nezbytný, jako je archanděl na svém.
18.	Naše padání nebrání Bohu, aby nás miloval.
19.	Nespokojte se s něčím malým, Bůh očekává velké věci.
20.	Kdo utíká před modlitbou, utíká před vším dobrým.
21.	Jen Bůh sám má moc dotknout se našeho srdce tak, že v něm vzbudí člověka, tj. lásku.
22.	Mentalitu výkonu si člověk přenáší i do duchovního života: domnívá se, že má cenu v Božích očích a Pán Bůh ho má rád, pokud splňuje normy.
23.	Bohem povoláni jsou všichni lidé pod sluncem a Boží povolání v sobě zahrnuje jak sám dar života, tak i dar Božího synovství.
24.	Člověk žijící z milosti nestaví do centra pozornosti sebe, ale ukazuje na Krista.
25.	Člověk, který se o Boží vůli pro svůj život nezajímá, riskuje, že prosupí svou pozemskou pouť jako parní lokomotiva. Ta sice něco utáhne a na chvíli po sobě zanechá i jiné výrazné stopy, ale její účinnost je údajně něco kolem pěti procent.
26.	První obrácení je obrácení ze stavu rozptýlenosti nebo lhostejnosti do stavu milosti.
27.	Není vždycky nejlepší službou církvi a lidstvu to, co je nejvíc vidět.
28.	Loď, která míří ke všem břehům, nedorazí k žádnému.
29.	Přítel je ten, kdo mne přijme takového, jaký jsem, a nesoudí mě, když vidí mé hranice, mou zranitelnost, mou křehkost, mé postižení.
30.	Lidská duše žízní po kráse, protože žízní po Bohu.
31.	Můj zevnějšek je výrazem toho, jaký mám vztah k sobě samému.

---

Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.