MYŠLENKY NA MĚSÍC ČERVENEC

Předchozí

Charles Whitehead Letnice jsou pro život KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSVÍ KOSTELNÍ VYDŘÍ 2008

---

1.	Bůh jedná s každým z nás jiným způsobem. Musíme mít na paměti, že pro nás chce jen to nejlepší a že se s námi setkává právě tam, kde jsme.
2.	Bůh chce, abychom poznávali jeho přítomnost, moc a lásku, chce, aby ostatní lidé viděli, že on působí v našich životech.
3.	Žít v Duchu znamená plně se podílet na životě těla Kristova. Může to proměnit naše farnosti ve skutečná společenství lásky, ze kterých neseme výzvy evangelia do prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme.
4.	Máme-li se plně účastnit poslání církve, potřebujeme dary Ducha. Přicházejí k nám prostřednictvím křtu Duchem svatým, Boží milosti, zdarma nabízené každému.
5.	Svatý Pavel nám říká, že Bůh své dary nikdy zpět nebere. Pokud se tedy znovu ztrácejí, musí to být proto, že jsme je přestali používat.
6.	Dary Ducha svatého jsou znamení, která nás vedou k Bohu, jsou to nástroje ke splnění úkolu, ne cíle samy pro sebe.
7.	Jestliže se rozhodneme číst s novým nadšením Písmo, jestliže uvěříme, že Slovo je skutečně živé a aktivní, pak se naše životy změní tím, co čteme.
8.	Bůh v nás může působit jenom úměrně naší víře. Nedostatek víry Boha omezuje v jeho činech a z nás dělá pasivní křesťany, zatímco pro dynamickou víru je možné téměř všechno.
9.	Ježíš je kvádrem nárožním, na kterém mají být postaveny naše životy, a eucharistie nemá téměř žádný smysl, pokud ho neznáme osobně.
10.	Bůh k nám mluví prostřednictvím svého slova a svého Ducha. Jsme-li naplněni Duchem, budeme hladovět po jeho slově, jsme-li utvářeni slovem, budeme více otevření působení Ducha.
11.	Naše víra musí být zaměřena na Boží lásku k nám, na Ježíšovo dílo na kříži, na pokračující dílo Ducha svatého v našich životech.
12.	Musíme radikálněji svěřit své životy jemu, začít žít vírou a modlit se s vírou. Možná, že pak začneme věřit neuvěřitelnému, vidět neviditelné, a dokonce i dělat nemožné – vírou.
13.	Máme-li pochopit, co Bůh říká prostřednictvím svého slova, potřebujeme být otevřeni jeho vedení.
14.	Pán má svůj plán pro každého z nás, ale málokdy nám hned na začátku ukáže celý obraz. Chce, abychom postupovali krok za krokem.
15.	Jestliže Bůh zaujímá první místo v našem životě, jestliže svůj vztah k němu myslíme opravdu vážně, pak musí být Písmo tím prvním, co budeme číst.
16.	Nejsme voláni k tomu, abychom žili a pracovali v izolaci. Jsme všichni součástí společenství víry. Naše dary a služby mohou být různé, ale všichni se podílíme na společném poslání žít podle evangelia.
17.	Jestliže chceme být vedeni, musíme zůstat blízko tomu, kdo nás vede. Jestliže má jakýkoliv vztah růst, musíme na tom pracovat – nestane se to jen tak samo od sebe.
18.	Na každé cestě je snadné zabloudit, a tak potřebujeme mapu a kompas. Naší mapou je Bible a Duch svatý je naším kompasem.
19.	Když nás Duch svatý doprovází, očekává, že budeme používat svoji inteligenci a svůj selský rozum.
20.	Rozlišování je rozeznávání toho, co přichází od Boha. Je to podstatný Boží dar pro naši ochranu. Máme-li být prorockým lidem v tomto zmateném světě, potřebujeme být lidem, který je schopný rozlišovat.
21.	Je obtížné rozpoznat Boží činy v dnešním světě, pokud nejprve nepochopíme, jak se Bůh projevoval v dějinách.
22.	Ježíš nás učí, že křesťanská autorita je pro službu druhých, ne pro to, aby se člověk, který ji vykonává, vyvyšoval. Ten, kdo je největší, je ten, kdo ostatním ochotně slouží, kdo věrně plní úkoly, které mu byly svěřeny.
23.	Důvěřujeme-li Bohu, může v nás pracovat Duch. Svoboda i poslušnost jsou znameními přítomnosti Ducha v nás.
24.	Pravým středem celého křesťanského života je eucharistie.
25.	Lidé jsou ochotnější naslouchat těm, kdo svědčí svým příkladem.
26.	Evangelium není abstraktní záležitostí – ožívá, když mým nebo tvým prostřednictvím naplňuje Ježíš Kristus potřeby lidí. Je to poslání, ke kterému je povolán každý křesťan.
27.	Naše tvrzení, že jsme naplněni Duchem, jsou jen prázdná slova, pokud z našich postojů a chování není vidět láska.
28.	Bůh očekává, že ve správný čas rozkveteme a že přineseme ovoce. Někdy to dlouho trvá, než dobré ovoce dozraje, ale to nás nesmí odradit.
29.	Není větší radosti než být na správném místě ve správnou dobu a dělat správnou věc.
30.	Každý křesťan je povolán k životu ve svatosti. To je příkaz, ne nějaký návrh!
31.	Jestliže Boha skutečně známe, můžeme ho nacházet všude a celý náš život bude vyjadřovat klanění se Bohu, které bude vyrůstat z poznání toho, co pro nás náš Otec v Ježíši vykonal.

---

Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.