MYŠLENKY NA MĚSÍC SRPEN

Předchozí Následující

RÓNÁN JOHNSTON CESTA CHVÁLY A UCTÍVÁNÍ TRITON 2017

---

1.	Chválit Boha je úkolem každého z nás – je to postoj, který nás činí šťastnými, protože k tomu jsme stvořeni.
2.	Musím začít dělat to, co chce Tvůrce a přestat se pokoušet Ho přimět, aby dělal, co chci já, protože tím si dělám ze života peklo.
3.	Když jsme schopni říci „ano, Pane“ uprostřed těžkých okolností, tehdy chválíme Boha. Tím Bohu dáváme sebe samé jako živý celopal.
4.	Není možné se proti Bohu bouřit a zároveň Ho chválit. Chvála a uctívání totiž znamená „ano, Pane“, zatímco „ne, Pane“ je rebelie.
5.	Jsme stvořeni pro to, abychom žili ve vztahu s Bohem. S Bohem, který nechtěl závody robotů, ale přátelství s lidmi, kteří se stále znova dobrovolně rozhodují Ho milovat.
6.	Bůh má moc vyvést vás i z té nejtemnější stezky, ale mějte dost poctivosti a přiznejte si, že za cestu, kterou si vybíráte, máte také odpovědnost.
7.	Svatost se v nás uskutečňuje přijímáním Boží vůle. Musíme odložit veškeré pochyby a dohady a přijmout všecko, co nám Bůh dává s dětskou důvěrou.
8.	To, co nám Bůh v každém okamžiku života připraví a dává zažít, je pro nás to nejlepší, co nás může potkat.
9.	Pokud vezmu vážně skutečnost, že to, co mi Bůh dává zakoušet v dané chvíli, je to nejlepší a nejsvětější, co mne mohlo potkat, pak mohu opustit svoje „ale, Pane“ postoje vůči Bohu a přijmout postoj „ano, Pane“. 10. Každý člověk má svou jedinečnou cestu k Bohu, vždycky je to skrze Ježíše.
10.	Uctívání má v zakoušení Boha a prožívání vztahu s Ním skutečně zvláštní místo. Způsobuje, že se naše srdce stává citlivější pro to, co chce Bůh, spíš než pro to, co chceme my sami nebo co po nás chce svět.
11.	Když začnete prožívat, že jste skutečně milovaní, přestanete na Boha křičet, že udělal obrovskou chybu, když vás stvořil. Náhle si uvědomíte, že On věděl, co dělá.
12.	Radostné vědomí, že je všecka naše špatnost při vyznávání vin odpuštěna a postupně uzdravována, je cosi, bez čeho jako křesťané nemůžeme žít.
13.	Je jen jedna jediná osoba, která vás může učinit svatými, a tou je Ježíš. Existuje o tom celá jedna kniha.
14.	Postavte se k vlastní pýše čelem a dovolte Ježíši, aby se sám postaral o řešení vašich těžkostí. Zakuste radost z toho, jak nesmírně jste milovaní.
15.	Jakého úžasně trpělivého, milosrdného a pokorného Boha máme, když nám dovolí se k Němu přibližovat pomalu a nepotřebuje pozornost a uznání, dokud nejsme připraveni říci mu „ano“.
16.	Duch Svatý se v nás modlí způsobem hlubším, než jsou naše slova. Jak často se nám podaří vyjádřit od srdce k srdci něco z hloubky, když se nám nedostává slov, kterými bychom popsali, co se uvnitř nás děje?
17.	Jedině Bůh sám nám dokáže darovat důvěru v Něj, a čím dále s Ním jdeme a vidíme, jak všecko napomáhá k dobrému, tím máme větší důvěru v Jeho schopnost od základu změnit naše životy.
18.	Duch Svatý osobně vyjadřuje naše prosby v našich srdcích a pomalu rozpouští náš cynismus svou věrnou a vytrvalou láskou, Prolomí se skrze zdi v nás a dá nám poznat, že v Ježíši jsme v bezpečí.
19.	Schopnost být vděčný a vážit si dobrých věcí stojí a padá na schopnosti přebývat v přítomném okamžiku. Nechte se touto pravdou skutečně proměnit ve svém srdci i smýšlení.
20.	Nechejte v sobě vytrysknout radost z Boha a Jeho požehnání ve vašem nitru Zkuste to. Nestojí to téměř žádné úsilí. Zastavte se a zahleďte se na Jeho slávu a vznešenost – a radost a vděčnost prostě přijdou.
21.	Když se při modlitbě setkáváme se živým Bohem, setkáváme se s Pravdou. A Pravda odhaluje hluboké lži v nás.
22.	Bůh otvírá naše rány proto, aby je uzdravil. Mějme odvahu nechat vyhojit své rány a předložit Bohu všechno, co jsme a máme, aby nám to požehnal, aby to naplnil láskou a proměnil svojí uzdravující mocí.
23.	Jsme zcela závislí na Ježíši a veškeré naše pokusy najít štěstí jsou odsouzeny k nezdaru, jestliže nás nakonec nevedou k Němu.
24.	Bůh mě stvořil, abych ho poznával, miloval a sloužil mu v tomto světě a abych s Ním byl jednou navěky šťastný v nebi.
25.	Máme Boha ctít skrze Víru, Naději a Lásku, to znamená, že máme v Něho věřit, doufat a milovat ho celým svým srdcem.
26.	Máme-li se stát lidmi, kteří září Kristovým světlem uprostřed naší pozemské všednosti, pak se musíme naučit žít v přítomnosti Nejsvětějšího.
27.	Modlitba chvály a uctívání je časem tráveným v intimní blízkosti Boha a čím více času v ní trávíme, tím důvěrněji známe a poznáváme Jeho hlas.
28.	Svět hyne, protože málo zná Boha a Církev hladoví potřebou Jeho blízkosti. Bezprostředním lékem na většinu našich duchovních nemocí by bylo žít přítomnost, uvědomovat si, že žijeme v Bohu a Bůh žije v nás.
29.	Máme-li být světlem světa, musíme nechat své malé hořící uhlíky nadšení vzplát v pořádný oheň. Máme-li být solí země, je potřeba, abychom byli slaní.
30.	Nechat se Bohem milovat a nechávat tuto všepřevyšující lásku do sebe vstupovat je tou nejmocnější transformační silou ve vesmíru.

---

Myšlenky byly sestaveny v Pastoračním domě Velehrad v Itálii ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem v Kroměříži.