Římskokatolická farnost Nová Hradečná

Úvodní stránka

Vítejte na stránkách římskokatolické farnosti Nová Hradečná!

Církev, kterou založil Ježíš Kristus je společenstvím Božího lidu, který putuje do Božího království, kde máme pravý domov. Každá farnost je část Božího lidu kolem farního kostela. Na těchto stránkách můžete nahlédnout do života farního společenství farnosti Nová Hradečná. Do farnosti patří lidé obcí Nová Hradečná (historicky Hradečná a Hradec), Troubelice, Troubelice Lazce, Lipinka a Pískov. Naše farnost se datuje od roku 1350, kostel v Hradečné již od roku 1250. Naše farnost patří do arcidiecéze olomoucké a děkanátu Šternberk.

Kalendář akcí

Nadcházející akce:


22. dubna 2018 (neděle) v 10 hodin

Zveme na pouť ke svatému Jiří do Libiny.


22. července 2018 (neděle) ve 13 hodin

Letní křesťanský tábor ve Velkých Losinách pro děti ve věku od 6 do 13 let. Usilujeme o to, aby to byl krásný týden prožitý s Bohem plný přátelství, dobrodružství, odvahy, srandy, zpěvu, her i radosti. Na táboře se vypravíme do země zvané Středozemě obývané hobity, trpaslíky, elfy, ale i skřety, tupými zlobry nebo hrůzu nahánějícími draky. Sami jsme zvědaví, co všechno na této dobrodružné cestě, jejímž cílem je Osamělá hora, potkáme a zažijeme! Už sama hora skýtá ohromné poklady, tajemství, ale i strašlivého draka Šmaka, se kterým se budeme muset vypořádat. Máš odvahu vyjít ze své pohodlnosti a přidat se?!

Přihláška.pdf

Informace pro rodiče.pdf

Za tým nadšených mladých lidí z různých koutů Olomoucké arcidiecéze zvou a těší se na Vás Lidka Hájková (734264430) a Franta Pospíšil (739782323)

Více nebo stejně informací na facebooku.


Více akcí v sekci „Připravuje se“

3. neděle velikonoční (B)

téma neděle
téma neděle

Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.
Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy.

Viz Lk 24,35-48

Evangelium on-life

Evangelium třetí velikonoční neděle (roku B) začíná tím, jak dva učedníci, (kteří se právě vrátili z Emauz), vypravují o svém setkání se vzkříšeným Kristem. Je zajímavé přečíst si k tomu i několik předchozích veršů, které v liturgii nezaznívají. Tam se totiž dozvídáme, že „emauzští“ učedníci nevyp… [Zobrazit celý text]

Evangelium třetí velikonoční neděle (roku B) začíná tím, jak dva učedníci, (kteří se právě vrátili z Emauz), vypravují o svém setkání se vzkříšeným Kristem. Je zajímavé přečíst si k tomu i několik předchozích veršů, které v liturgii nezaznívají. Tam se totiž dozvídáme, že „emauzští“ učedníci nevypravují o své zkušenosti někomu, kdo o Ježíšově zmrtvýchvstání slyší poprvé, ale „Jedenácti a jejich druhům“, kteří taky výslovně potvrzují pravdu o tom, že Ježíš žije: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Proto se nám může zdát dost zvláštní, že když uprostřed nich stane sám Ježíš, všichni svorně podléhají zděšení a strachu a domnívají se, že vidí ducha. Není však spravedlivé obviňovat je z výjimečně vysokého stupně natvrdlosti. Nám se totiž nezřídka stává to samé. I my jsme schopni svorně vyznávat víru v zmrtvýchvstalého Krista, či dokonce obdivuhodně citovat všechno, co je o něm psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech a vzápětí zpanikařit, když se nečekaně v našem životě Ježíš objeví takovým způsobem, jak jsme si to nepředstavovali. Až potud je tedy naše situace a situace těch z evangelia velmi podobná. Dost výrazný rozdíl mezi nimi a námi však nastává, když Ježíš vybízí své učedníky, aby se ho dotkli a vlastními rukama se přesvědčili, že opravdu má maso a kosti, a když dokonce před nimi pojí podaný kus pečené ryby. Zde si opravdu můžeme povzdechnout, že takovou příležitost jsme my nedostali. Avšak ačkoli se o skutečnosti Ježíšova masa a kostí nemůžeme přesvědčit dotekem vlastních rukou, Ježíšovo vzkříšené tělo není méně reálné než tehdy v Jeruzalémě. I když nemůžeme vidět, jako si přímo před námi pochutná na kuse pečené ryby, on sám nás ujistil, že u něj „platí“ každý kus „něčeho k jídlu“, který s láskou podáme někomu ze svých bližních (viz Mt 25,31-45). Samozřejmě, není to „úplně totéž“ jako tehdy v Jeruzalémě a způsob, jak viděli Ježíše učedníci před jeho nanebevstoupením je zásadně odlišný od způsobu, jak Ježíše „vidíme“ my. Zmrtvýchvstalý Ježíš je však stále „úplně tentýž“ a můžeme mu s důvěrou podávat cokoli, co se v našem životě odehrává (radost z vydařeného výletu, vztek nad pokaženou písemkou, nadšení z perspektivních plánů, únavu z komplikovaných vztahů s kolegy, potěšení z upřímného přátelství, nedorozumění v manželství, radost ze zdravých dětí, bolest z nepochopení...) On je skutečný tak, jako jsou skutečné naše radosti a starosti, a určitě nenechá „padnout na zem“ to, co mu podáme. Může to však uchopit jinak, než si představujeme. Právě proto, že skutečně vstal a žije.

Zdroj: http://www.paulinky.cz

Změny na webu:

31. 01. 2018

08. 01. 2018

  • Velká aktualizace vzhledu

17. 12. 2017

10. 12. 2017

03. 09. 2017


Farnost Libina:
libina.farnost.cz

Farnost Oskava:
oskava.farnost.cz


Charita Šternberk:
sternberk.caritas.cz